Sezonu plnou debutů zakončil Monti triumfem v Jizerkách

Vítězná pečeť na první sezonu mezi cyklistickou elitou. Alberto Monti před dovolenou ovládl ČT Author Cup. Šlo o jeho premiérové závodní představení na gravelu. Ostatně celý rok 2025 byl pro polovičního Itala s českým pasem jedním velkým debutem.

"Cyklistice se naplno věnuji vlastně druhý rok. Letos pro mě bylo všechno nové. Takže pokud se ohlédnu, jsem hodně spokojený," vypravuje kluk, jehož otec pochází z Itálie a maminka ze severu Čech. V dětství se věnoval tenisu. Každé léto během prázdnin pod Apeninami, v druhé domovině, jezdil se strýcem na kole. Takže když se rozhodl opustit antuková kolbiště, byla cyklistika jasnou volbou. A letošní kontrakt s ATT Investments přinesl vysokoškolskému studentovi příležitost okusit cyklistiku z dosud nepoznané stránky.

"Na kole jsem stihl poslední rok mezi juniory. Pak jsem jezdil rok a půl za Ústecký cyklistický klub. A druhou polovinu sezony 2024 už za ATT. Všechno jenom závody v Česku. Až letos jsem se dostal s týmem i na zahraniční podniky. Neuvěřitelná škola a studnice zkušeností," říká Alberto Monti.

"Poziční bitva v balíku pro mě byla něčím nepoznaným. Rozhodně v měřítku, které obnáší mezinárodní závody. V nájezdu do kopce je tlačenice, aby člověk nevisel na konci balíku. Stejně tak při nájezdu do technických míst nebo do rovin před sprintem. Takže vlastně skoro pořád," směje se jednadvacetiletý závodník formace ATT Investments.

"Byl to velký skok. Hlavně v úvodu roku jsem z toho byl vyvalený. Jeli jsme etapáky v Řecku a poslední kilometry každého dne, to byl šok. V tuzemsku jsem jezdil jen amatérské závody nebo Český pohár. Jízda v balíku na mezinárodních podnicích je úplně odlišná. Na Rhodosu po prologu v první etapě byl sprinterský dojezd. Posledních patnáct kilometrů se jelo z mírného kopce. Totální bomby, všichni namačkaní na sobě. Každý se tlačil na čelo, loktovali jsme se. Jak jsem neměl zkušenosti, cítil jsem se hodně nekomfortně," vzpomíná dnes už s úsměvem kluk z Teplic.

Není divu, že mu z bitvy před sprinterským dojezdem bylo úzko, když je zaměřením vrchař. Ovšem když se později postavil na start Tour of Hellas a došlo na etapy v kopcích, nabral sebevědomí. "Dojel jsem s první skupinou," vzpomíná. Stejně pozitivní pak bylo vystoupení při závodě Kolem Rakouska, kde jela hvězdná konkurence. Ve startovním poli byli třeba Isaac del Toro a Rafal Majka z UAE Emirates, Héctor Álvarez z Lidl Trek, Andrew August z Ineos Grenadiers, Markel Beloki z EF Education a mnoho dalších. "Alpské trasy mě hodně bavily. Mám rád dlouhé a těžké kopce, kde se dostanu do tempa a jedu. Naopak stoupání do dvou tří minut nejsou nic pro mě," vypravuje.

I proto si tolik lebedí v Krušných horách, kde má mnoho kopců v délce dvaceti minut. "Kopec na Klíny, Dlouhou Louku nebo z Dubí směrem na Nové Město jsou moje oblíbená tréninková místa," popisuje.  

Jezdil tak dobře, že si vysloužil nominaci na mistrovství světa do Rwandy. V Kigali absolvoval časovku i hromadný závod, kde byl nejlepším z českých mladíků do 23 let. "Když si vezmu, že jsem vlastně dva roky zpátky jezdil na kole pro radost, tak jde o obrovské vyznamenání. Nečekal jsem, že bych se dočkal odměny v podobě startu na šampionátu," připomíná vystoupení v exotické destinaci.

"Myslím, že mám velký prostor na zlepšení. Vlastně ve všech směrech. V jízdě v balíku. V poziční bitvě. V celkové výkonnosti. Když někdo jezdí od deseti let, už asi moc velký posun neudělá. Ve srovnání s těmi kluky jsem vlastně na začátku. Žene mě obrovská motivace se zlepšovat. Navíc nehrozí, že bych bojoval s nějakou nechutí. Každý den na kole mě baví," přesvědčuje.

A důkazem budiž vystoupení na ČT Author Cupu. Ještě než dostal prostor užít si dovolenou po sezoně, rozhodl se potřetí v kariéře absolvovat největší tuzemský cyklistický podnik na nezpevněných cestách. Ale zatímco v předešlých letech využil kolo horské, tentokrát vsadil na gravel. "Seděl jsem na něm poprvé v životě. Ve čtvrtek jsem si ho půjčil a jel delší trénink, v pátek jsem protočil nohy a v sobotu byl závod," vrací se k devětadvacátému ročníku největší domácí bikerské akce.

A byla to zlatá trefa. Alberto Monti prestižní "zavírák" domácí sezony ovládl. "Brzy po startu jsme s týmovým kolegou Filipem Řehou odjeli zbytku pole. Střídali jsme a jeli celou dobu sólo. Cílem jsem projeli společně a čekali, koho časomíra určí jako vítěze," odmítá, že vítěz byl domluvený.

"Když jsem viděl ráno před startem závodu počasí, moc se mi nechtělo. Pršelo a byla děsná zima. Ale v závodě se člověk zahřeje. A mě navíc extrémně bavil samotný gravel. Na biku jsem měl vždy v minulosti pocit, že cesta neubývá. Je složité na horském kole vytlačit výkon, na nějž je člověk zvyklý ze silničního kola. Měl jsem pocit, že nejedu, jak bych mohl. Ale přechod ze silničky na gravel je přirozenější. Posed je hodně podobný. Geometrie kola rovněž. Na silničce používám pláště osmadvacet nebo třicet, na gravelu čtyřicítky. Měl jsem pocit jako bych letěl po silnici," přemítá Alberto Monti.

"Speciálně pro Author Cup je asi výhodnější gravel. Snad jen ve sjezdech na lesních cestách není tolik stabilní. V technických pasážích je horské kolo výhodnější. Ale jinak? Asfaltové úseky jsou určitě lépe sjízdné na gravelu. Na panelkách či šotolinových cestách má určitě výhodu. Začal jsem dokonce řešit nákup vlastního gravelu. Pro zimní období jde o super alternativu. Mohu jezdit po lesních cestách, šotolinových stezkách nebo na loukách," říká Alberto Monti.

Po vítězství v Jizerkách si dopřál pár dnů úplného volna. V průběhu listopadu absolvuje první soustředění s týmem, které bude hlavně o chození po horách a kola zůstanou nedotčená. V prosinci se pak chystá do Španělska s týmem, což si zopakuje v únoru. Leden pak vyplní individuálním čtrnáctidenním soustředěním v Calpe. "Letos jsem prožil celý leden doma a jezdil na běžkách. Třeba tři čtyři hodiny denně v bílé stopě. Vlastně jsem první měsíc v roce nebyl na kole. A nijak negativně mě to nepoznamenalo. Takže jsem samozřejmě moc zvědavý, jak mě posune, když celou přípravu absolvuji v sedle kola," neskrývá očekávání talentovaný závodník.