ČT Author Cup je otázka prestiže, říká jeden z otců závodu

Je součástí nejstaršího a největšího tuzemského bikového závodu od jeho počátku. Až bude ČT Author Cup na podzim oslavovat jubileum v podobě třicátého ročníku, bude v Bedřichově i Karel Říha, manažer společnosti Universe Agency, pod níž spadá výrobce tuzemských kol Author. Patří vlastně mezi zakladatele akce, jejíž startovní listina je rok co rok vyprodána.

Zástupce hlavního partnera patří mezi nejpovolanější při pohledu do historie závodu, který druhý říjnový víkend uzavírá tuzemský závodní kalendář. Jak se budovala prestiž závodu, co znamená pro značku a proč je tak atraktivní mezi cyklisty všech věkových kategorií a výkonnostních skupin? 

Vybavuje se vám první myšlenka na vytvoření bikového závodu, který se stal největším v zemi?

Na podzim pětadevadesátého roku proběhl na severu Čech závod, co byl alternativou k lyžařské Jizerské 50. A v průběhu následujícího roku dostal Author nabídku, aby se stal součástí závodu. Pro mě šlo o jednu z prvních záležitostí, kterou jsem řešil v rámci společnosti, protože jsem k Authoru nastoupil v září šestadevadesátého roku. Moje tehdejší první pracovní schůzka se týkala bikového maratonu na Šumavě. Tak jsem objevil bikové závody...

ČT Author Cup se stal masovou akcí, kterou vyhledávají tisíce cyklistů. Vybaví se vám ještě první ročníky?

Už vnímám závod jako velký a skutečně oblíbený tisícovkami lidí. ČT Author Cup dostává obrovský prostor v médiích. Popularitě pochopitelně obrovsky pomohlo spojení s televizí. Nejprve byla jedenáct let partnerem Nova, pak pozici zaujala Česká televize.

Čím je ve vašich očích ČT Author Cup tak výjimečný a přitažlivý pro širokou cyklistickou veřejnost?

Není fyzicky náročný jako Král Šumavy nebo třeba Author Šela Maraton. Charakter trasy naopak nahrává účasti skutečným amatérským cyklistům. Vlastně po celé délce se jede po zpevněném terénu, který zvládnou i méně trénovaní závodníci. A termínem na úplném závěru cyklistického kalendáře si ČT Author Cup získal punc jakési společenské akce. Jde o jeden z mála závodů, kam se nejezdí na otočku, ale na celý víkend. Pro mnoho ze zúčastněných jde vlastně o teambuilding nebo rodinný víkend.

Proměnil se závod náročností od prvního ročníku?

Na úplných začátcích se startovalo v Bedřichově. Trasa vlastně kopírovala lyžařskou Jizerskou padesátku. Následně se start i cíl přesunul do Josefova Dolu. Průběžně se přidávaly kilometry. A trať se přizpůsobovala množství účastníků, protože bylo potřeba brát zřetel na propustnost, jak startovní pole rostlo.

Je pro budoucnost důležité otevření závodu kategorii gravel?

Jde o zásadní krok. Jde o přirozený vývoj. Gravel tenhle závod opanoval. Myslím, že ta kategorie se pro ČT Author Cup vyloženě nabízí. Tratě jsou totiž vyloženě ušité pro gravel kola. Jede po panelové cestě, cyklistické stezce, šotolině, asfaltu. Gravel si užijete v plné míře.

Hodně velkým tématem je i zapojení účastníků na elektrokolech, kteří pojedou na konci startovního pole.

Považuji elektrokolo za přirozenou součást vývoje každého cyklisty. V určité fázi prostě lidé s klasickým kolem končí a přechází na elektrokolo. Trasa zahrnuje kopcovité pasáže, které jsou náročné. Na normálním kole už by si třeba letitý účastník netroufnul, ale v sedle elektrokola může pořád zůstat součástí závodu. Za pár let budou elektrokola představovat nedílnou součást všech závodů. Jen je třeba pamatovat, že jízda na ebiku v závodním režimu si žádá trošku jiný styl, který každý cyklista nemusí úplně ovládat.

Přinese možnost startu na elektrokole více ženských účastnic?

Věřím, že ano. Závod absolvuje tři a půl tisíce cyklistů. Další tisíce přijíždějí do Jizerských hor v roli doprovodu. Mnozí si určitě budou chtít vyzkoušet ČT Author Cup aktivně na trati, když budou moci usednout na elektrokolo. 

Co závod organizovaný druhý říjnový víkend v Jizerských horách představuje pro společnost Author?

Z hlediska propagace jde o největší marketingovou aktivitu na území Česka. Ale nevnímáme závod pouze jako marketingový nástroj. V rámci naší firmy jde o teambuilding. Závod, na němž se potkáme se spoustou lidí nejen z cyklistického průmyslu, s nimiž se jinde nestřetneme. Z hlediska kontaktů představuje ČT Author Cup skutečně jedinečnou akci. A vím, že to není jen záležitost naší společnosti.

Kopíroval růst závodu i vzestup firmy?

Vlastně tři roky po založení jsme se spojili s největším závodem v zemi. A jednalo se o nosný prvek našeho marketingu. Byla to jedna z top aktivit. Během třiatřiceti let fungování jsme měli vlastní profesionální týmy či jsme je sponzorovali, ale v očích široké veřejnosti je značka spojována hlavně s Author Cupem v Jizerkách.

Odráželo se partnerství v prodejích a poptávce po kolech Author?

Poptávka rostla plynule až do vypuknutí pandemie koronaviru. Pandemie byla obdobím, které s trhem totálně zamávalo. Byly jen tři oficiálně povolené aktivity v podobě běhu, golfu a cyklistiky. Zájem spotřebitelů byl obrovský. Rozpadly se dodavatelské vztahy. Na trhu byl absolutní nedostatek komponentů. Ale i celkových výrobků. Panika po prvním covidovém roce způsobila nadměrné objednávky od značek po výrobce. Trh je nasycený. Nyní se prodává hodně skladových kol. A zásadně se mění chování zákazníků. Mladší generace nechce sportovní potřeby vlastnit, ale chce si je půjčovat. K téhle praxi inklinuje stále větší množství mladých. V případě cykloprůmyslu jde o problém. 

Bylo pro Author zásadní, aby jeho největší akci vyhrál závodník v sedle vašeho kola?

Ne. Dokonce jsme měli vnitřní pravidlo, že jsme neposílali na start náš profesionální tým. Na start se stavěli kluci, kteří jezdili v daný okamžik za sebe. Pavel Štícha vyhrál čtyřikrát ještě v éře televize Nova. A získal si přezdívku Archa. Později pak tři vítězství zapsal Václav Ježek. Ale ve vedení jsme si přáli, aby akci pro širokou veřejnost vyhrávali amatérští cyklisté, nikoliv náš profesionální bikový tým, respektive jeho člen. Postupně jsme proto vytvořili tombolu, kde jsou losovaná startovní čísla, aby měl šanci získat kvalitní a hodnotné ceny člověk, pro něhož není cyklistika denním chlebem

Prozradíte nejlepší osobní vzpomínku spjatou se závodem ČT Author Cup?

Většinou jde o dojezdy, kdy jsem se šest hodin trápil na trase a kamarádi už čekají v cílovém prostoru tři hodiny, protože zvládli trať za poloviční čas. Mezi památné patří ročník 2011, kdy byly pouhé čtyři stupně nad nulou. V rámci sponzorských balíčků se vydávaly velké tašky, v nichž si účastníci vystřihovali rukávy nebo jed dávali pod dresy. V průběhu závodu odstoupilo obrovské množství cyklistů, ale nikdo nevzdal ještě před startem. V tom se určitě ČT Author Cup proměnil. V minulosti býval více pro srdcaře. Startovní pole se časem více zprofesionalizovalo a na trať se vydává více profesionálních závodníků. Ale jde o záležitost první či druhé vlny. Zbytek startovního poled pořád představují hobby cyklisté, pro něž je ČT Author Cup pořád zážitkem a tečkou za sezonou. Mnozí by určitě potvrdili, že mezi nejhorší patřil první ročník, kdy se trať prodloužila z padesáti na sedmašedesát kilometrů. Na padesátce totiž byla vidět cílová brána, ale ve skutečnosti startující čekalo ještě sedmnáct kilometrů dřiny.

Kolik jste absolvoval ročníků ve startovním poli jako přímý účastník?

Dvanáct. Jezdil jsem na konci startovního pole, nikdy jsem nechtěl jet z první vlny. Kdysi jsme měli ve firmě cyklistické středy, kdy jsme končili ve tři hodiny a všichni jsme šli na vyjížďku, kde bylo minimem padesát kilometrů. Měl jsem tudíž na konci sezony najetý určitý objem a mohl jej v Jizerkách zúročit. Jak jsem ale stárnul, kilometrů během sezony ubývalo a v určitém okamžiku jsem z výkonnostních důvodů startovní číslo odmítl.

Vnímáte závod ČT Author Cup jako značku, která je prestižní i pro amatéry?

Jednoznačně. Za třicet let existence si závod vybudoval image a velkou pověst. Přitom věhlas vznikal přirozeně. Zatímco mnohým závodům startující ubývají, ČT Author Cup je pořád naplněný a drží se na stanoveném limitu 3500 účastníků. Být na startu je atraktivní pro profesionály a celebrity ze světa sportu i showbyznysu. Nikdy jsme přitom nikoho nepřemlouvali, aby přijel. Vždy jsme se řídili myšlenkou, že pokud někdo chce být na startu, nic mu nebrání se zaregistrovat.