Jak motivovat děti ke sportu?

Fyzická aktivita je pro děti naprosto nedílnou součástí života. Tedy měla by být. Podle posledních průzkumů totiž pohybové schopnosti nejmenších v tuzemsku značně upadají. Jak motivovat děti ke sportu? Co dělat, aby se váš potomek pro sport nadchnul?

Děti si chtějí hrát. A tento přístup by měl kopírovat i snahu dospělých při směrování ratolesti k pohybovým aktivitám. S nejmenšími většinou nebývá problém. Kluků a holek na odrážedlech je všude plno. Nadšení z jízdy z nich většinou doslova sálá. Možnost objevovat nové dimenze pohybu, zdolávat drobné překážky ať už na malém pumptracku nebo jen někde v přírodním parku je dostatečným hnacím motorem.

V případě dětí lehce odrostlých je třeba volit správný postup. Jízda na dětském kole je zcela jiný příběh než jízda na odrážedle či odstrkovadle. Je potřeba udržovat balanc, zatáčet, brzdit, a hlavně pořád šlapat. Ani jedna z těchto věcí není pro dítě přirozená, takže se na to musí soustředit a zabere to nějaký čas.

Na první jízdy je potřeba najít vhodnou lokalitu. Ideální by se mohlo zdát místo, kde je tráva, aby dítě padalo do měkkého, ale na trávě se bude pohybovat nižší rychlostí a bude potřebovat více síly na pedál. Držení rovnováhy tak bude mnohem náročnější. Vhodnější je rovná asfaltová plocha, pochopitelně bez aut a bez překážek. Určitě nedržte dítě za sedlo nebo za řídítka. Obojí zasahuje do jeho svobodného pohybu a zpomaluje proces učení. Nejlepší je přidržovat dítě zezadu v podpaží. Nebudete se muset tolik předklánět a v případě hrozícího pádu dítě z kola prostě zvednete a kolo necháte spadnout.

Každá jízda na kole by měla být pomyslnou hrou. Zábavou, z které bude malý cyklista nadšený. Žádné bezhlavé a tupé šlapání v honbě za kilometry. Ale výlet protkaný zastávkami a zpestřením ve chvílích odpočinku. Dítko si pak ani nevšimne, že zdolalo kupříkladu dvacet kilometrů. Ostatně není bezpodmínečně nutné dopředu informovat o vzdálenosti naplánovaného výletu.

Představa úmorného šlapání s jediným cílem v podobě „radosti“ z návratu domů není ideální startovací bod. Jak tedy postupovat? Za každý zdolaný kopec či dojezd ke vzdálenější značce či křižovatce malého cyklistu odměňte. Dělejte zastávky na pití. Motivujte třeba dojezdem ke stánku se zmrzlinou. V případě potřeby zlepšovat techniku může přijít odměna za jízdu při držení řídítek jen jednou rukou. Klidně můžete vzít malého bikera na pumptrack a za každý zdolaný okruh jej odměnit drobnou sladkostí.
Současně odměnu nemusí představovat jen sladkost. V případě větších dětí můžete nechat plánování výletu na nejmladším účastníkovi. Ať si sám vybere trasu nebo cíl, který jej láká. Primárně mějte na paměti, že pro dítě by kolo mělo představovat zábavu nikoli myšlenku na promarněný čas.

Každé dítě je jiné. Někdo dělá pokroky rychle, jiný objevuje nový sport pomaleji. Tudíž odměna by měla přijít nejen v případě dosažení konkrétních cílů, ale už za pouhou snahu. Nikdy se nestavte do role diktátora. Spíše přátelsky a laskavě vysvětlujte, buďte oporou. Ukažte hrdost v případě úspěšně zvládnutých cílů.

Ideální je posloužit jako vzor. Platí, že už mimina napodobují rodiče. Tudíž pokud už od útlého věku uvidí váš potomek, že sami aktivně sportujete, bude snadnější jej přimět k pohybu ve srovnání se stavem, kdy jej z gauče posíláte do sedla kola.

A pokud třeba není cyklistika zrovna vaším šálkem kávy a nehodláte se stavět do role mentora, pokuste se najít ideální vzor. Skvěle funguje, pokud necháte dítě nasát a zažít atmosféru daného sportu živě. Tudíž prázdninový výlet můžete v případě malého cyklisty spojit třeba s Tour de France, doma si vystačíte kupříkladu závody seriálu Kolo pro život či L’Etape Czech Republic by Tour de France.

V současné době protkané mobilními telefony, tablety a počítači se všemi nejrůznějšími aplikacemi je důležité nastavit časové limity pro počítačové hry, užívání mobilních zařízení či sledování televize. A jasně vymezit prostor pro pohybovou aktivitu. Děti do 12 let by u obrazovek neměly trávit více než dvě hodiny denně. Je velmi důležité najít zdravou rovnováhu mezi klidným sezením a pohybem. Znovu by mělo být primarní zábavné pojetí sportování, přičemž ve školním věku je vhodné vyzkoušet různé aktivity. A opět buďte dobrý psycholog. Povzbuzujte, chvalte a sami buďte aktivní, stejně jako další členové rodiny. Snažte se pohyb zařadit do běžné rutiny dítěte.