NEJLEPŠÍ JE VIDĚT, JAK ZE ZÁVODNÍKŮ V CÍLI TRYSKAJÍ ENDORFINY, ŘÍKÁ ŠÉFORGANIZÁTOR ČT AUTHOR CUPU
„Nad každou změnou dlouho uvažujeme a velmi nám záleží na zpětné vazbě od účastníků,“ říká šéf organizačního týmu ČT Author Cupu Svatopluk Fořt. Jubilejní 30. ročník přinesl výrazné změny tras, přesun zázemí na bedřichovský stadion i rozdělení kategorií horských a gravelových kol. V rozhovoru Fořt nechává nahlédnout do zákulisí příprav takové akce a přibližuje, co je pro organizační tým důležité.
Byl třicátý ČT Author Cup začátkem nové éry? Změnila se trasa, podoba zázemí závodu a rozdělily se kategorie na horská kola a gravely…
Není to úplně nová éra, ale výrazné změny ano. Jak se říká, výrazně jsme do toho řízli. Zkrátili jsme trasu, změnili místo prezence a startu. Dlouhá léta se ve formátu závodu nic neměnilo, závod se nepřizpůsoboval potřebám účastníků. Jakmile jsme závod převzali, snažili jsme se dělat alespoň malé kroky.
Letos jsme se dohodli na větších změnách, ačkoliv jsme nevěděli, jak je účastníci přijmou.
Cítíte vzhledem k tradici závodu zodpovědnost?
Určitě. Nad každou změnou jsme velmi dlouho seděli a velmi nám záleží na zpětné vazbě od účastníků. Některé změny, jako například rozdělení kategorií horských kol a gravelů, vznikly právě na jejich popud. Během posledních dvou let se zvýšil podíl závodníků na gravelech, dnes jich je asi 10 procent.
Účastníci na horských kolech začali vnímat rozdíly mezi těmito dvěma disciplínami. Zpočátku to nebylo tak výrazné, protože gravelů nebylo tolik. V posledních dvou letech jsme ale začali cítit, že je potřeba kategorie rozdělit, protože rozdíly mezi těmito typy kol jsou velké.
Je pro vás příprava ČT Author Cupu jiná než příprava standardního závodu Kolo pro život?
V základu je to stejné. Jiné je ale spektrum účastníků. A zásadní rozdíl představuje počasí. Neříkám, že jsme na závodě Kolo pro život nezažili špatné počasí. Na tak extrémní chlad a mokro, jaké bývají často na ČT Author Cupu, se ale velmi špatně připravuje.
Závodníci měli k novému zázemí také praktické připomínky. Jak jejich zpětnou vazbu plánujete promítnout do dalšího ročníku?
Hned po obdržení výsledků dotazníku jsme začali diskutovat o možných změnách. Už máme plány na některé úpravy, které příští rok proběhnou. Budeme je představovat postupně, až budou úplně připravené. Určitě tedy nějaké změny nastanou, a to i na základě výsledků dotazníku.
Co je při plánování tras největším omezením?
Každoročně se scházíme se zástupci Lesů ČR a CHKO Jizerské hory. Snažíme se najít optimální trasu, která bude vyhovovat všem stranám – účastníkům, CHKO i Lesům ČR.
Je potřeba podívat se na to očima všech stran. Chápu i argumenty našich partnerů. Jizerky patří mezi nejnavštěvovanější místa u nás. Skoro každý víkend se tam koná nějaká akce. Příroda ale někdy potřebuje klid a také lesníci potřebují prostor pro svou práci. Vždy nám však vyšli vstříc a společně jsme našli vhodnou trasu pro všechny.
S jakými očekáváními jste šel do třicátého ročníku? Splnil je závod?
Kvůli všem změnám jsme měli ze závodu velký respekt. Musím říct, že změny byly přijaty pozitivně, za což jsme rádi. Na novinkách, které jsme zavedli, je ale potřeba dál pracovat.
Nicméně prezence, start i dojezd zůstanou na stadionu. Samozřejmě podobu areálu a formát startů budeme ještě řešit a závodníky o případných úpravách informovat.
Co vás na vaší práci nejvíce baví?
Asi pestrost. Každý rok je jiný, věci posouváme dál a práce nikdy nekončí. Baví mě také práce s lidmi, povídat si se závodníky v cíli a vidět, jak z nich tryskají endorfiny. To je na tom nejlepší.